Běhat chodím, až na vyjímky, sám. Důvodem není, že bych byl nějaký zarputilý samotář, i když příjemné procházce či proběhnutí, kdy člověk zůstane jen se svými myšlenkami se určitě také nevyhýbám. Pravým důvodem je, že většina mých kamarádů, tedy těch kteří se rozhodnuli, že zkusí se mnou vyrazit do terénu, brzo odpadnula. Chápu je to těžké, organismus nezvyklý na vytrvalostní zápřah se brzo ohlásí nějakým tím signálem. Jedním z těchto signálů je známé „píchání v plicích“. Nepříjemné pocity jsou tím, co většinu lidí ze začátku odradí. Nejsem vyjímka a na začátku jsem také bědoval. Časem se to však zlepšilo a nyní už vím, jaká by to byla škoda, nepřekonat tyto úvodní nepříjemnosti. Nejde jen o pročištění a zvýšení kapacity plic, ale také o správnou techniku dýchání, která napomáhá dobrému přísunu kyslíku k zatěžovanému svalstvu. Jak tedy na to?
Dýchání při běhu je podřízeno několika jednoduchým pravidlům. Důležitá je dynamika a tempo, kterým děláme své nádechy a výdechy. Nádechy by měly být prováděny dobrou technikou. Správně byste měli provádět takzvané břišní dýchání. Jednoduchou poučkou, jak zjistit zda-li dýcháte tzv. do břicha, je provést pár pro vás přirozených nadechnutí. Pokud se Vám rozšiřuje více hrudník, než oblast břicha, tak jde o špatnou techniku. Pokud se nadechujeme hluboce s dmutím břicha, dostává se nám do plic více kyslíku. Čím více kyslíku máme v plicích, tím více se nám dostane potřebné energie. Zvyk je železná košile a proto vám hned ze začátku takto automaticky dýchat nepůjde. Můžete si to natrénovat nanečisto, abyste si princip zažili. Stačí si lehnout na záda a svoji dlaň položit na břicho. Provádějte nádechy a výdechy a dlaní kontrolujte, zda-li se nadzvedává břišní část. Neméně důležitou součástí správného dýchání je poměr nádechů a výdechů. Mělo by jít o rytmický a vyvážený poměr. Ideálně poměr 2:2 odpovídající dvou krokům na nádech a dvou krokům na výdech. Samozřejmě záleží na tempu, při velmi pomalém běhu mohou být intervaly mezi nádechem a výdechem delší. Dýchání by se mělo provádět nosem, tedy alespoň z toho co jsem, kde slyšel a vyčetl. Zvlášť v chladných měsících má dýchání nosem i své logické důvody s ohledem na zvýšený výskyt chřipkových virů a možnosti nachlazení. Já sám osobně dýchám nosem i pusou zároveň, přičemž nádech ústy je spíš doplňující. Pokud nemůžete běžné tempo, na které jste zvyklý nosem udýchat, zpomalte.
Obecně vzato není technika správného dýchání nikterak obtížná. Jako u většiny sportovních technik jde jen o nácvik a překonání začátečnických potíží s tím spojených. Pokud si ji však osvojíte, vrátí se vám to v podobě zmizení nepříjemného píchání a zadýchávání. Teprve potom, alespoň pro mě, začalo být běhání zábavné. Hodně svěžích nádechů a užívejte si život v pohybu.
2024 ©